Budějcký šplhoun 2026 – závod ve šplhu na laně poprvé v Českých Budějovicích

Vlastík Růžička v úvodní řeči o nápadu uspořádat závody ve šplhu na laně bez přírazu v Českých Budějovicích trefně poznamenal:

Od prvního nápadu po realizaci si to pár let vzalo, ale dnes jsme se zde sešli. Na stránkách SvětŠplhu se ovšem objevila informace, že pořádáme nultý ročník. Tak to tedy jen přes mou mrtvolu. Když jsem se kdysi miloval s děvčetem, tak to bylo jednou poprvé. A jednou se konala první novodobá olympiáda a jednou se konal první všesokolský slet. Jestli se neosvědčíme, tak to může být ročník poslední. Ale dnes se každopádně účastníte prvního ročníku Budějckého šplhouna.

Jak tedy první ročník Budějckého šplhouna probíhal?

Technika fungovala naštěstí bez problémů, bohaté zázemí sokolovny poskytlo závodníkům dostatek prostoru na rozcvičení, nechybělo ani drobné občerstvení od pořadatelů. Díky sponzorům (Pivovar Samson, THOMA HOLZ100) si každý závodník odvezl tematické tričko a nealkoholické pivo z místního pivovaru. Třešničkou na dortu byla možnost nechat si změřit složení těla na nemodernější bioimpedanční váze SECA. Všichni závodníci za své výkony obdrželi krásné keramické medaile z dílny Františka Reindla a pamětní list.

Jak to vypadalo na laně?

Závod odstartovaly kategorie na 4,5metrovém laně. V kategorii žáků dorazil jediný závodník Antonín Albrecht ze Sokola Strašnice, který předvedl jistý a vyrovnaný výkon a nejrychleji dohmátl v čase 5,23 s. I kategorie dorostenců měla pouze jednoho účastníka – domácí Filip Vácha na svých prvních závodech zvládl 4,5m lano bez přírazu za 20,31 s. Věříme, že ho tento úspěch namotivuje k tréninku na konkurenceschopnější časy.

V kategorii žen se tentokrát sešla čtveřice závodnic a každá z nich přinesla do závodu svůj vlastní příběh. Už od prvních pokusů bylo jasné, že nejrychlejší bude Lucie Mrázová ze Sokola Brno I. Její nejlepší čas 5,01 s je příslibem do budoucna; Lucka by se mohla přiblížit ženskému rekordu Veroniky Szabóové v hodnotě 4,39 s a možná jej i překonat. Na druhém místě skončila Jana Hurdálková ze Sokola Dvůr Králové nad Labem se solidním časem 6,25 s. Nutno zmínit, že aktuálně trénink zaměřuje spíše na „čtrnáctku“, což se zákonitě projevuje na rychlosti. Třetí místo obsadila Gabriela Sychrovský z OCR Kids Poděbrady, která by věkově již patřila do kategorie masters, kdyby u žen existovala. První pokusy byly spíš o hledání správné techniky, ale v tom posledním zkrátila sáhy a dokázala zašplhat za 13,22 s. Je zřejmé, že má ještě velký prostor pro zlepšení. Velký obdiv patří Tereze Duchoňové, která si čtyři měsíce po porodu nenechala ujít možnost startovat na domácím závodě. Po pětileté pauze od šplhu byly tréninkové pokusy velmi slibné, ale, bohužel, v závodě oba pokusy skončila těsně pod čidlem.

V kategorii mužů se hned tři závodníci dostali pod legendární hranici 7,2 s a bylo se opravdu na co dívat. Vítězem kategorie se stal domácí Honza Trnka. S pouhými 4,4 % tělesného tuku zvládl zašplhat nejrychleji ze všech a s časem 5,99 s zaostal pouhé čtyři setiny sekundy za svým osobním rekordem. Na 2. místě skončil Adam Novotný ze Sokola Libeň s časem 6,19 s. Adam šplhal jako jediný závodník na 11 sáhů, dohmaty však nebyly úplně ideální a pro srovnání, jeho osobní rekord je o sekundu rychlejší. Martin Trnka i přes organizaci závodu našel dost sil na výkon na laně. S bronzovou medailí a časem 6,55 s byl nadmíru spokojený.

Zpomalení závodníků na 4. až 6. místě oproti předchozím závodům je možné vysvětlit snad jedině tréninkem cíleným na 14 a 20 metrů v nadcházejícím závodě v Novém Městě nad Metují – Adam Kovál ze Sokola Brno I se dostal na 7,79 s, Filip Šmejkal ze Sokola Vršovice na 7,90 s a Jan Blažej, který trénuje v Českých Budějovicích, ale závodí za Sokol Boršov nad Vltavou, zapsal čas 8,56 s. Inu s vytrvalostí ubývá rychlost, tedy pokud nejste Matěj Cigl.

Domácí Richard Kašpar se po zlomenině klíční kosti zvládl vrátit do tréninku, vylepšil osobní rekord na 9,06 s a skončil na sedmém místě. Jiří Kotlan ze Sokola Příbram svedl těsný souboj s Márou Matoškou ze Sokola Písek, kdy ho nakonec porazil o pouhých devět setin a podělili se o 8. a 9. místo. Na 10. místě v novém osobním rekordu 10,35 s došplhal Jan Bednář z SK Hradčany, který se svým výkonem úspěšně nominoval na mistrovství České republiky. Gratulujeme!

Jedenáctý skončil Pavel Čambala ze Sokola Příbram, který předvedl stabilní výkony a dohmátl nejrychleji v čase 10,80 s. Pokud mu vydrží chuť do tréninku, můžeme brzo čekat změny na stupních vítězů v kategorii masters. Další domácí závodník Tomáš Kraus, který trénuje šplh teprve čtyři měsíce, zapsal opět nový osobní rekord 12,30 s. Nachází se v příjemné fázi, kdy „,co závod, to osobák“; stojí za tím však poctivý trénink. Kvalifikační limit 11 sekund na MČR není vůbec daleko.

Vladimír Matouš ze Sokola Praha-Libeň už vyhlíží kategorii masters, do které se příští rok zařadí. Obsadil 13. místo s časem 13,28 s. Na 14. místě skončil David Beran z ŠSK Palestra Praha se solidním časem 14,25 s. Kamil Šoule ze Sokola Milevsko si vylepšil osobní rekord na 15,84 s a obsadil 15. příčku. Podle zákulisních informací začne od září studovat v Českých Budějovicích – rozšíří tréninkové řady místních šplhounů? To se uvidí, v sokolovně je rozhodně vítán.

Vítězem kategorie masters se stal Pavel Trnka, který se díky podpoře domácího publika hned ve třech pokusech dostal pod svůj osobní rekord – ten nakonec přepsal na 11,13 s. Jak sám říká, šplh je lék a balzám! Martin Trávníček za Zahradnictví Trávníček kvůli pracovním povinnostem nestihl rozcvičení a zapojil se až od druhého kola, i tak předvedl slušné pokusy s nejrychlejším časem 12,14 s a získal stříbro. Patrik Borkovec ze Sokola Strašnice se ke šplhu vrátil po delší pauze. S časem 16,04 s obsadil třetí místo. Dvaasedmdesátiletému Vlastimilu Růžičkovi se vyšplhat osmimetrové lano podařilo naposledy před rokem, tentokrát mu chyběl asi metr. Kdo Vlastíka zná, ví, že nyní přitvrdí v tréninku a v nejbližším závodě se o zdolání lana opět pokusí. Na vyrovnání věkového rekordu Luboše Kopeckého mu zbývají ještě čtyři roky tréninku!